KANDRDÁSEK 2018 Zpráva poroty

Za úctyhodnou tradici (29. ročník) můžeme považovat každoroční setkání v Brandýse nad Labem. KANDRDÁSEK je určen nejmladší generaci amatérského divadla. Soutěž v přednesu monologů a dialogů v kategoriích dětských a dospívajících adeptů už vydala řadu nadějných talentů pro amatérské soubory. Hlavním motivem není jakási přípravka pro profesionální herectví, ale cílem je kultivace osobnosti ke schopnosti věřejně vystoupit, oslovovat větší skupinu lidí, hlubší pochopení kvalit a smyslu sdělovaného textu. Výsledkem může být i získání jisté herecké praxe, směřující k charakterizaci jevištní postavy, pochopení dramatické situace apod. Větší část soutěžících je žáky ZUŠ, menší část pracuje samostatně pod vedením rodičů nebo zkušenějších amatérských divadelníků. Je dobré, že představy o smyslu soutěže monologů a dialogů jsou shodné v názoru pořadatelů, poroty, pedagogů i zralejších interpretů.

Základním problémem je hledání vhodné předlohy k inscenování jako monolog nebo dialog, když samotná dramatická literatura nenabízí dostatek kvalitních textů přiměřených věku. Využívání upravených prozaických textů je však dramaturgicky a pak i režijně komplikované, aby se "pouhé" vyprávění (což je bližší uměleckému přednesu) změnilo v jevištní jednání dramatické postavy. Kladem je, že jsme se nesetkali se základními problémy v jevištní řeči, v řadě případů jsme oceňovali snahu o pohybové ozvláštnění, nápadité aranžmá v prostoru a někdy i využití reprodukované hudby či zvuku.

V nejnižší kategorii (8 – 10 let) dosáhnout oné odlišnosti od pouhého sdělení textu k hereckému ztvárnění byla cesta nejproblematičtější, byť se objevily nadějné náznaky (např. interpretace monologu štěněte).

Jisté oživení přinesla kategorie 11 – 13 let – v monologu to bylo až dramaturgicky objevné připomenutí Kvapilovy Princezny Pampelišky, a to bez starobylého patosu, naopak se zajímavým moderním pohybem v rytmu. Dialogy sice ještě oscilovaly na hranici předvedení úryvku z prózy (tzn. využití přímých řečí), jimž ale chyběla bohatší pohybová a charakterizační nápaditost. Propojení slova a pohybu v dialogu Luisy a Lotky ukázalo cestu k vytváření vztahů, jejich proměna pak dává poředpoklad k dramatické situaci.

Kategorie 14 – 15 let byla nejen nejpočetnější, ale stala se kulminačním bodem letošního Kandrdáska. Zde byl nejzajímavěji nastolen vnitřní prožitek v jednání postavy, přičemž kratinký monolog Káči (Hrátky s čertem) svou bezprostředností a sdělností vnitřního prožitku se stal skutečně divadelním zážitkem. Stejnou hodnotu měly dva náročné monology se silným filozofickým nábojem (odpovídajícím věkové úrovni) a v ukázněné interpretaci. Intimní výpověď Anny Frankové byla hledáním vztahu k lidem ve složité době a stejně tak výpověď "fetařky" (My děti ze stanice ZOO) kladla neafektovanou, ale silnou otázku po smyslu svobodného života bez drogové závislosti. V dialozích pak dominovaly tři scénky, které všechny nabízely humor. Scénka tří mládenců o hospodském a myslivci s neodbytnou mouchou v hospodě byla klukovsky rozjívenou anekdotou, která však měla promyšlený řád i gradaci. Totéž splňoval vtipný výstup dvou chlapíků, kteří vzlétli v koši pod balonem, aniž by ho uměli řídit, což však mohlo být ještě umocněno bohatěji rozvinutými etudami. Neotřelým nápadem zaujala scénka tří rachejtlí, které v závěru vybuchují do grandiózního balábile. Na vtipném nápadu se podařilo dokonce sdělit poselství: aktivita má smysl, zatímco neustálá nespokojenost vede k totálnímu krachu. Tyto tři dialogy byly vrcholem přehlídky.

Jestliže jsme si zvykli, že nejstarší kategorie (16 – 18 let) se už blížila úrovni "dospěláckého" divadla, pak letos jsme byli svědky poctivé i poučené snahy, která se však více projevovala v práci s vnějšími prostředky (rekvizity, kostýmy), než herecké propracovanosti. Vyskočilova povídka o vaně byla nápaditě zpracovaná, avšak monolog postrádal onu nutnou dávku autorovy sebeironie, k níž mladý sólista zřejmě dojde až s nabýváním životních zkušeností. Totéž lze říci v kategorii dialogů o další Vyskočilově předloze (Studnice Jakubova), kde opět jsme svědky nadějně se rozvíjejícího talentu, který však potřebuje ještě dojít životní zkušenosti k nadhledu. Náznaky vytváření vztahu dvou sester (Holky na ocet) byly limitovány poněkud schematickým textem zatíženým i dobově neaktuální fabulací).

Přes uvedené výhrady můžeme pohlížet na letošní ročník KANDRDÁSKA jako na pozoruhodný a v úrovni velice solidní. Tomu i odpovídá značný počet ocenění, byť v nejstarší kategorii jsme nenašli reprezentativní vystoupení k nominaci na Pohárek SČDO.

Jednotlivá vystoupení, po nichž následoval rozborový seminář, sledovala porota ve složení: Veronika Jakubová, Martin Polách a Rudolf Felzmann (předseda poroty)

Zpracoval: R. Felzmann